V devadesátých letech plnilo lifestylové rubriky výbušné manželství princezny Diany a prince Charlese. Český spisovatel a dramatik Martin Petiška (píšící pod pseudonymem Eduard Martin) byl kauzou britské královské rodiny tak zasažen, že se ji rozhodl zpracovat jako divadelní hru. Královské vteřiny se pak dostaly k mentorovi principála Milana Heina, legendárnímu řediteli Městských divadel pražských, Otovi Ornestovi. Oběma bylo jasné, že je třeba rozšířit povědomí o novém divadle mezi co nejvíc lidí. Hra, která se sveze na aktuální vlně bulvárního zájmu se pro propagační účely nového neznámého divadla dobře hodila. Navíc v ní byla skvělá role přímo pro Milana: následník trůnu princ Charles. Zbylé obsazení bylo stejně lákavé jako pikantní námět – Jitka Asterová jako Diana a Libuše Švormová jako Královna Alžběta. O české melodramatické verzi královského zákulisního příběhu, který se navíc hrál v aréně (v sále Ungeltu ještě nebyla žádná elevace a židle byly rozestavěné kolem zdí), se začalo mluvit. Přestože odborná veřejnost první premiéru v Ungeltu zaznamenala s rozpaky, běžnému divákovi byla doručena klíčová informace: v Praze je nové divadlo, jděte se tam podívat!