Milan Hein po české premiéře inscenace Pan Halpern a pan Johnson v roce 2014 prohlásil, že tuhle „inscenaci považuje za dosavadní vrchol Ungeltu“. Spojení režiséra Ladislava Smočka a herců Petra Kostky a Františka Němce fungovalo od prvního okamžiku. A fungovalo tak moc, že Ladislav Smoček oba herce pouštěl ze zkoušek už po dvou hodinách, neboť jakékoli další „opakování by onu fascinující autenticitu poškodilo“. Nakonec rušil i celé zkoušky. Nebylo jich třeba. Něco takového se může přihodit jen, když se setkají tak zkušení bardi, kteří ani v nejmenším nepodceňují domácí přípravu a kteří jsou tak sehraní, že ví, na co ten druhý myslí ještě před tím, než si to pomyslí. Z britské hry, která je v podstatě jen šikovně rozvedená anekdota, tohle trio udělalo výsostný divadelní zážitek. Oba herci hrají živě, a zároveň přesně. Natolik ctí tvar, že za celých 11 let se inscenace ani jednou nerozpadla, ba co víc: je možné si dle ní řídit hodinky. Brzy ji čeká 350. repríza, a ani poté, co ji natočila a odvysílala Česká televize, návštěvnost neopadla. Ať ji hrajeme na Kamenné scéně, na Letní scéně, anebo na našich spřátelených scénách v Divadle Bez zábradlí a v Divadle ABC, vždy je do posledního místa vyprodáno.
