Letos 92letý režisér a dramatik Ladislav Smoček zásadním způsobem přispěl k nalezení specifického hereckého a režijního stylu Ungeltu. V Ungeltu, o kterém říká, že je jeho „druhé domovské divadlo po Činoherním klubu“, režíroval 11 inscenací – od raného Bouřlivého jara (1997), přes Hru o manželství (1999), Řidiče paní Daisy (2003), Ledňáčka (2007), Na útěku (2009) či Pana Halperna a pana Johnsona (2014). Jeho poslední režijní práce v Ungeltu byla tak trochu mimo plán. Po Pardálovi (2017), kterého připravil s Janou Štěpánkovou, Františkem Němcem a Ondrou Novákem, chtěl už divadelní režii odsunout na vedlejší kolej a věnovat se psaní. Ale se svým principálem a kamarádem Milan Heinem ještě vymysleli poslední projekt. Chtěli v něm završit svou dlouholetou spolupráci tím, že se potkají jako režisér a herec. O postavě Gia v americké hře Housle Ladislav Smoček prohlásil, že je přesně pro Milana. Stejně jako jsou dva odlišní bratři, co se milují i nenávidí zároveň, jako dělaní pro Jiřího Langmajera a Pavla Lišku. Premiéra Houslí se odehrála v prosinci 2019 a záhy se stala diváckým hitem, který na Letní scéně o dva roky později ocenil i vzácný host – autor hry Dan McCormick. 126. reprízu Houslí natočil Dramox a sílící divácký zájem rozhodně nenaznačuje, že by byla derniéra v dohledu.
